. JUSTIČNÍ KANÁL

JUSTIČNÍ KANÁL
... sledujte výkon práva v českých zemích ...

Svoboda slova po česku
aneb klasická kriminalizace nepohodlné osoby

ŠALAMOUN
Spolek na podporu nezávislé justice v ČR
P.O.BOX 383, 111 21 PRAHA 1

www.spoleksalamoun.com

Pan
JUDr. Pavel Němec
Ministerstvo spravedlnosti ČR
Vyšehradská 16
128 00 Praha 2

Pan
JUDr. Miroslav Kyselák
Okresní státní zastupitelství
Vrchlického 6
415 02 Teplice

Stanovisko
k trestnímu stíhání p. Luboše Patery, představitele občanského sdružení Spravedlnost dětem, pro tr.č. útoku na státní orgán dle §154 odst.2 tr.z. a tr.č. pomluvy dle §206 odst. 1,2

Praha 21.6. 2005

Pan Luboš Patera je představitelem občanského sdružení Spravedlnost dětem, v kterém se organizují rodiče - převážně otcové - kterým jejich protějšek dlouhodobě brání ve styku s dětmi, usiluje o zničení vztahu dítěte k nim a soudy tento stav podporují liknavostí, neochotou přinutit toho z rodičů, který má dítě v péči, aby umožňoval styk s druhým rodičem, popř. přímo se chovají diskriminačně. Sdružení dosáhlo v poslední době významných úspěchů, např. dosáhlo vypracování podnětu Rady pro lidská práva při Vládě ČR, na jehož podkladu na podzim 2004 projednala vláda ČR opatření k řešení problémů dětí, odloučených od jednoho z rodičů a následně ministerstvo spravedlnosti začalo podnikat kroky k zlepšení přístupu justice k této záležitosti. Součástí kroků ministerstva bylo uznání syndromu zavrženého rodiče jako jedné z důležitých okolností, kterou mají soudy brát v úvahu při rozhodování o úpravě styku odloučených rodičů s dětmi. Výsledkem bylo také několik zákroků ministra spravedlnosti proti soudcům. Členové sdružení se vzájemně podporují a společně vykonávají společenskou kontrolu soudních řízení ve věcech svých členů skupinovou účastí při hlavních líčeních. Na rozdíl od jiných občanských aktivistů se v soudní síni a budově soudu chovají korektně. Občanské sdružení se díky rostoucímu vlivu stalo nepříjemné části soudců.

PČR-OŘ-Služba kriminální policie a vyšetřování Ústí n.L. oznámila dne 8.12.2004 pod č.j. ČTS:ORUL-1885/SKPV1-2004 p. Luboši Paterovi zahájení úkonů trestního řízení proti němu pro tr.č. útoku na státní orgán dle §154 odst.2 tr.z. a tr.č. pomluvy dle §206 odst. 1,2. Proběhly výslechy podezřelého a všech osob, jež se cítí poškozeny jeho jednáním a svědků. 9.2.2005 PČR vydala oznámení o zahájení tr.stíhání proti p.Paterovi; doručeno bylo osobně v budově soudu až 31.3.2005. Věc dozorovalo OSZ v Ústí n.L. Až po provedení výslechů účastníků řízení a sdělení obvinění byla věc odebrána usnesením státního zástupce KSZ v Ústí n.L. z 15.2.2005 pod č.j. 2KZn 395/2004-18 z působnosti OSZ Ústí n.L a přikázána OSZ Teplice. Vyšetřovací spis zatím nebyl uzavřen.

Občanskoprávním pozadím trestního stíhání je řízení o úpravu poměrů k nezl. Lukáši Paterovi, *1989, synovi obviněného, které bylo původně zahájeno v r. 1989, nebylo dosud ukončeno a překáží dovršení rozvodového řízení manželů Paterových. V průběhu řízení manželka R. P. bránila stykům p.Luboše Patery se synem a nepodřídila se ani rozhodnutí soudu. V současné době čelí obžalobě pro maření úředního rozhodnutí. Syn se otci zcela odcizil. Obviněný právem vnímá tento uměle navozený vývoj synova vztahu k sobě jako hluboký a bolestivý zásah do svého života.

Nespokojenost obviněného se týká také postoje justice k jeho dřívějším pokusům o trestní stíhání osob, které překážely jeho stykům se synem. Orgány činné v trestním řízení jeho oznámení odkládaly a pokud je přijaly, věci převážně končily odložením,nebo zastavením trestního řízení a byly vedeny liknavě. Např. soudkyně Hejduková sice vydala trestní příkaz proti jeho manželce, ale hlavní líčení po jejím odporu nařídila až po třech letech. Na návrh žalobkyně pak řízení zastavila.

Průběhem opatrovnického řízení se na základě stížností obou účastníků zabývaly takové právní autority, jako je Ústavní soud ČR či Výbor pro lidská práva OSN. Evropský soud pro lidská práva přijal stížnost obviněného k přednostnímu projednání, tj. rozhodl, že ji projedná v senátu,a to v situaci, kdy téměř všechny stížnosti končí odmítnutím pro nepřípustnost. Ministr spravedlnosti JUDr. Karel Čermák reagoval na poznatky o průběhu řízení tím, že pohnal před kárný senát Vrchního soudu v Praze soudkyni, která měla věc přidělenu; ta nakonec nevyčkala konce řízení a raději z justice odešla. Hodnocení postupu soudu kompetentními orgány, které se během let vyjadřovaly k průběhu řízení a jeho výsledkům, bylo bez výjimky záporné.

Bezprostředním důvodem zahájení úkonů trestního stíhání proti p.Luboši Paterovi bylo jeho trestní oznámení z 16.8.2004 proti soudcům, kteří měli v posledním období vliv na vývoj řízení, a na advokátku R. P., JUDr. Martu Čihákovou, dále jeho tisková konference, konaná před budovou Okresního soudu v Ústí n.L. dne 26.8.2004, při které rozdával novinářům text trestního oznámení. Trestní oznámení bylo na PČR uloženo jako bezpředmětné. Rovněž Krajské státní zastupitelství v Ústí n.L. odmítlo stíhat napadené osoby s tím, že údaje v oznámení nenasvědčují spáchání trestného činu. Trestní oznámení nemělo proto žádné účinky na podezřelé. V obou případech se orgány obešly bez vydání usnesení o odložení věci.

Přesto se všechny vyjmenované osoby cítily dotčeny. 20.9.2004 podala na p.Luboše Pateru trestní oznámení JUDr. Marta Čiháková (trestně stíhaná v kauze soudce Berky). 27.9. 2004 pak pod č.j. Spr.759/2004 podalo trestní oznámení šest soudců Okresního soudu v Ústí n.L. v čele s předsedkyní soudu JUDr. Eleonorou Studničnou; podepsala se pod ně i soudkyně JUDr. Hana Vondráčková, kterou pak 12.11.2004 soudil kárný senát Vrchního soudu v Praze na základě kárné žaloby ministra spravedlnosti JUDr.Karla Čermáka právě kvůli způsobu, jakým vedla opatrovnické řízení Paterových. Podepsala se také soudkyně Hejduková, odpovědná za tříletou nečinnost v trestním řízení proti pí. R. P., dvakrát v průběhu opatrovnického řízení napomínaná předsedou soudu za nesprávné jednání. PČR bez odporu přijala obě oznámení a začala je velmi rychle prověřovat. Řízení proti panu Luboši Paterovi se v počátcích časově prolíná s kárným řízením proti soudkyni JUDr. Haně Vondráčkové a po celou dobu s trestním stíháním pí. R. P., na kterou dne 2.9.2004 podal státní zástupce obžalobu pro maření úředního rozhodnutí, dne 3. 2. 2005 byla obviněna z trestného činu pomluvy Luboše Patery.

Ke všem krokům, jež v průběhu let činil obviněný, aby dosáhl nápravy postojů manželky ve vztahu k jeho styku se synem, se orgány stavěly s nechutí, liknavě a bez viditelných výsledků v jeho prospěch. Platí to jak ve věcech občanskoprávních, tak v trestních. Např. Okresní soud v Ústí n.L. uložil sice jeho manželce za maření soudního rozhodnutí pokutu 30.000 Kč, ale okamžitě s ní dohodl mírné měsíční splátky a ve stejném rozsahu zvýšil obviněnému výživné, čili zajistil jí kompenzaci plateb a vlastně se vítězné straně řízení arogantně vysmál. Naproti tomu oznámení o zahájení úkonů trestního řízení proti panu Paterovi vydal policejní orgán za 79 dní po obdržení prvního trestního oznámení a na sdělení obvinění mu pak stačily další dva měsíce. V dalším průběhu řízení se pokusil horlivý státní zástupce dosáhnout ústavního vyšetření obviněného v psychiatrické léčebně, ale soud tento záměr odmítl.

Jednání soudců, kteří podali trestní oznámení na Luboše Pateru, považujeme za nemravné. Způsob, jakým vedli opatrovnickou věc Paterových, byl kritizován vysokými právními autoritami. Zásah do Paterova soukromého života je hluboký a bolestný, v podstatě ztratil dítě. Nelze se mu divit, že za daných okolností zaútočil na soudce, kteří celá léta vedli řízení k jeho škodě. Sami ho zahnali do kouta, z kterého se nedostane, nebude-li útočit. Současně konstatujeme, že z obsahu trestního oznámení soudců není zřejmé, jakou škodu jim p. Patera způsobil svým podnětem, kromě toho, že se dotkl jejich osobní ješitnosti. Orgány činné v trestním řízení jeho podnět proti nim nevyhodnotily jako trestní oznámení a proti napadeným nebyly vyvozeny ani jiné závěry, např. nebyli kárně stíháni. Paterův podnět tedy neměl žádné konkrétní účinky. Kdyby jej nerozdal novinářům, oznamovatelé by se o něm ani nedověděli. Cítí-li se soudci poškozeni na své pověsti, je třeba, aby srovnali obsah Paterova podnětu s nálezem Ústavního soudu ČR I.ÚS 91/03 ze 7.12.2004 a se Stanoviskem - sdělením č. 946/2000 Výboru pro lidská práva OSN a sebekriticky uznali, že p.Luboš Patera není v negativním postoji k jejich práci osamělý. Z obsahu Paterova podnětu nerozumíme, proč podezírá napadené z úplatkářství, neboť neuvádí bližší podrobnosti ani důkazy; můžeme ale připustit, že některé anomálie řízení (např. družnou zábavu obhájkyně své manželky v soudní síni se soudkyní po ukončení jednání, nebo tříletou nečinnost soudu v trestní věci proti jeho manželce, či nepochopitelný obrat o 180° v postoji žalobce v trestní věci proti její matce) si jiným způsobem nedovedl vysvětlit. Musíme připustit, že korupční motivace je jedním z možných vysvětlení zmíněných anomálií; čímž nechceme tvrdit, že k uplácení skutečně došlo. Ostatní body jeho podání mají všechny oporu v konkrétních pochybeních soudu, konstatovaných nezávislými institucemi, nebo přímo předsedou soudu. Totéž platí o vystoupení Luboše Patery před novináři, jehož hlasový záznam je k disposici. I když je to drobnost, odmítáme výhradu předsedkyně soudu k hrubosti Paterova vyjadřování. Věta, kterou citovala při podání vysvětlení, má obecný charakter, není adresná. Pokud se domnívá, že se jí týká, měla by vysvětlit, proč si to myslí.

Trestní oznámení JUDr. Marty Čihákové nestojí ani za komentář, protože její vysoká citlivost na osobní čest, údajně dotčenou Paterovým podnětem, naladí s jejím trestním stíháním v kauze soudce Berky.

Způsob, jakým soudci a vůči nim vstřícná PČR a státní zastupitelství postupují proti p. Luboši Paterovi, považujeme za nebezpečné porušení zásady rovnosti občanů před zákonem obecně a v trestním řízení zvlášť. Byli jsme opakovaně svědky justičních přehmatů, jež by měly být stíhány jako zneužívání pravomoci veřejného činitele (např. uvalení vazby na nevinného občana). Ve většině případů poškozený neuspěl ani se stížností na činitele, kteří ho nezákonně uvěznili, trestní oznámení na příslušníky těchto privilegovaných kast končí téměř vždy v koši. Policisté, státní zástupci a soudci jsou proti trestnímu stíhání chráněni návodným Pokynem obecné povahy nejvyšší státní zástupkyně č.12 z 19.12.2003, jehož použití umožňuje omluvit odložení jakéhokoli podnětu k trestnímu stíhání proti nim. Ani omezené možnosti kárného řízení proti soudcům a státním zástupcům nejsou díky kastovní solidaritě soudců využívány - na tisíce oprávněných stížností ročně připadá několik desítek kárných řízení, většinou ukončených zproštěním obvinění nebo symbolickým trestem.

Ostatně srovnání osudu Paterova podnětu k trestnímu stíhání soudců a advokátky z 16.8.2004 s ochotou, s jakou se oznámení JUDr. Marty Čihákové a soudců ujala PČR, je dokladem zmíněné nerovnosti. Z uvedených tří podnětů je Paterův nejkonkrétnější a uvádí nejzávažnější skutečnosti, nasvědčující tomu, že napadení způsobili hmatatelné škody a nevykonávali svou práci způsobem, jenž jim ukládá zákon. Obě přijatá trestní oznámení proti němu stojí na pocitech a domněnkách, žádnou hmatatelnou škodu neuvádějí. Přesto Paterův podnět skončil v koši, ale on sám je obtěžován na základě bezobsažných oznámení privilegovaných osob. Je velmi špatné, že soudci neodpovídají za přehmaty a škody, způsobené nespravedlivě odsouzeným. Nelze dále zhoršit nerovnovážnost postavení ostatních účastníků trestního řízení vůči nim tím, že se jim ještě dovolí, aby kriminalizovali své oběti.

Ráznost, s jakou se ústečtí soudci za podpory státního zastupitelství a PČR pustili do stíhání p. Luboše Patery působí dojmem, že řízení proti němu má i charakter pomsty za kárné stíhání bývalé soudkyně JUDr. Hany Vondráčkové a trestní stíhání R. P.. Je možné, že mu přitěžují i úspěchy sdružení Spravedlnost dětem v obhajobě zájmů jeho členů proti nedbalosti a svévoli soudců.

Trestní stíhání p.Luboše Patery chápeme také jako útok na ústavně zaručenou svobodu projevu. Oznamovatelé se cítí poškozeni tím, že p.Patera uspořádal tiskovou konferenci, na které seznámil novináře se svými kritickými názory na jejich práci, s trestním oznámením proti nim, a po tiskové konferenci rozdal novinářům text trestního oznámení. Ústní projev obviněného na tiskové konferenci (jehož hlasový záznam je veřejně přístupný na www.justicetv.cz ) ani trestní oznámení neobsahují žádné údaje, které by byly po věcné stránce nepravdivé, z podstatné části se kryjí s kritickými názory, projevenými Ústavním soudem ČR, Výborem pro lidská práva OSN, předsedou soudu aj. Neobsahují osobně urážlivé výroky. V nedávné minulosti odmítly soudy řadu žalob na ochranu osobnosti ve prospěch politiků, umělců aj. veřejně činných osobností, přičemž konstatovaly, že veřejní činitelé musejí počítat s tím, že jejich jednání bude veřejností sledováno a kritizováno. V případě soudců je veřejná kritika v podstatě jediným nástrojem, jímž mohou nespokojení občané projevit výhrady k práci soudů, protože možnosti kárného či trestního stíhání soudců za poškozování občanů jsou omezeny, popř. úplně zablokovány jak zákonem, tak zejména stavovskou solidaritou. Právě proto je nezbytné svobodu kritického projevu chránit proti pokusům o její omezování, přičemž použití prostředků trestního práva k tomuto účelu je zcela nepřípustné.

Ze všech výše uvedených důvodů vyzýváme proto okresního státního zástupce v Teplicích, aby vykonal nad tímto řízením dohled a následně nařídil zastavení trestního stíhání pana Luboše Patery.

Dále vyzýváme pana ministra spravedlnosti, aby uvážil, zda se ústečtí soudci vyvoláním trestního stíhání p. Luboše Patery nedopustili neetického jednání, pro které by měli být kárně stíháni. Domníváme se, že nárok na ně má specielně soudkyně Hejduková, jejíž nesprávný postup vůči obviněnému v řízení Paterových dvakrát zjistil i předseda soudu. V jejím případě zasluhuje zvláštní ocenění i tříletá nečinnost v trestním řízení proti pí. R. P.. Navrhujeme současně panu ministrovi spravedlnosti, aby v této souvislosti odvolal z funkce předsedkyni Okresního soudu v Ústí n.L., pí. JUDr. Eleonoru Studničnou. Jako předsedkyně soudu měla ostatní soudce vést k pokoře před utrpením, na jehož vzniku se podíleli, nikoli organizovat a podepsat trestní oznámení proti občanovi, jenž se oprávněně cítí poškozen způsobem, jakým do jeho života zasáhl jí řízený soud. Její účast na trestním stíhání p.Luboše Patery není náhodným, osamělým prvkem jejího chování. Připomínáme její úkladné jednání, kterým zřejmě ve shodě s předsedkyní senátu znevážila kárné řízení proti JUDr. Haně Vondráčkové dne 12.11.2004 a projevila tak pohrdání nejen kárným senátem, ale i autoritou žalujícího ministra a přítomnou veřejností (před veřejností, jíž by si vážila, by se jistě za svou hanebnost styděla).

S úctou

John Bok
předseda spolku Šalamoun

E-mail:john.bok@spoleksalamoun.com
tel. +420602262445