. JUSTIČNÍ KANÁL

JUSTIČNÍ KANÁL
... sledujte výkon práva v českých zemích ...

Svoboda slova po česku
aneb klasická kriminalizace nepohodlné osoby

Okresní soud v Teplicích

sp. zn. 6 T 189/2005

22. 1. 2008

Stížnost
proti usnesení ze dne 19. 12. 2007 o nevyloučení soudkyně Mgr. Veroniky Filevové

Napadeným usnesením jmenovaná soudkyně rozhodla o svém nevyloučení pro podjatost vůči mé osobě pod záminkou, že mně blíže nezná a v minulosti se se mnou nikdy nesetkala a její výrok, že jí ústava momentálně nezajímá, údajně rovněž není důvodem k vyslovení podjatosti.

K tomu uvádím, že námitkou podjatosti jsem vznesl nejen pro skandální výrok soudkyně, že jí ústava momentálně nezajímá, ale také pro její konkrétní jednání, na základě něhož jsem byl přibližně 35 minut omezován na svobodě a bylo mi mimo jiné takovým protiprávním postupem znemožněno soustředit se před hlavním líčením.

Podrobné vylíčení skutkového děje, předcházejícího vznesení námitky podjatosti, a dalších skutkových a právních okolností, podává níže uvedený text mého trestního oznámení proti jmenované soudkyni i předsedkyni soudu a příslušníkům justiční stráže.

Jestliže je jmenovaná soudkyně důvodně podezřelá ze spáchání závažných trestných činů zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a), b) trestního zákona, útisku podle § 237 trestního zákona, vydírání podle § 235 odst. 1, 2 písm. a), b), c) trestního zákona, a omezování osobní svobody podle § 231 odst. 1 a 3 trestního zákona v můj neprospěch, je pak nade vší pochybnost zřejmé, že je podle ust. § 30 odst. 1 trestního řádu z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučena, neboť vskutku lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci a k osobě obžalovaného, jíž se její úkony přímo dotýkají, nemůže nestranně rozhodovat.

--------------------------------------------------

Text trestního oznámení

Dne 19. 12. 2007 jsem se přibližně v 8.30 hodin dostavil do budovy slavného Okresního soudu Teplice, jsa jako sprostý obžalovaný předvolán k hlavnímu líčení v trestní věci sp. zn. 6 T 189/2005. Jde o klasicky primitivně vykonstruované trestní stíhání nepohodlného občana, které kromě primitivních lží v obžalobě provází i další excesy pilířů soudní moci. V podrobnostech odkazuji zejména na Justiční kanál (http://www.justicetv.cz/causy/zlospol/zlospol1.htm - causa "Svoboda slova po česku"; http://www.justicetv.cz/excesy/teplice.htm - "Pořizování kopií po teplicku") a také např. na věc justičního odboru Ministerstva spravedlnosti č.j. 521/2007-PERS-SO/7. Pro pořádek dodávám, že jako správný sprostý obžalovaný před trestním tribunálem svalím vinu i na bývalého předsedu Okresního soudu v Ústí nad Labem Kohoutka a na bývalé ministry spravedlnosti Čermáka a Němce, že to oni mně k mému zločinu svedli a umožnili mi jej spáchat svými kárnými opatřeními proti nehodným soudkyním, z kterých já jsem čerpal informace, za jejichž používání jsem strukturami trestní represe horlivě kriminalizován.

Po vstupu do teplického justičního paláce mi po kontrole v bezpečnostním rámu a osobní prohlídce přítomná justiční stráž v počtu několika ozbrojených příslušníků zabraňovala v dalším svobodném pohybu po schodech do prvního patra k jednací síni, kde měl být monstrproces proti mně veden. Totéž justiční ozbrojenci činili i vůči dalším přítomným občanům. Záminkou pro toto omezování osobní svobody pod zjevnou pohrůžkou násilí byly údajné pokyny předsedkyně soudu Tileové a mé "zákonné soudkyně" Filevové justiční stráži, aby mně a dalším občanům, hodlajícím zúčastnit se hlavního líčení v mé věci jako veřejnost, byly odebrány mobilní telefony a veškeré další přístroje tohoto druhu. Proti takové nehoráznosti jsem byl nucen spolu s dalšími občany samozřejmě vystoupit a dožadovat se nápravy. Přítomní představitelé spolku Šalamoun, pánové John Bok a Zdeněk Jemelík, telefonicky informovali generálního ředitele vězeňské služby Luďka Kulu, a také si vyžádali osobní návštěvu předsedkyně soudu, která však ve svém "zásadovém" postoji setrvala. Já sám jsem byl nucen několikrát volat na tísňovou linku státní policie 158, aby proti akutně hrozícímu nebezpečí a ohrožování práv občanů státní policie zasáhla. I když hlídka státní policie na místo činu dorazila, její příslušnice a příslušník průchod práva neprosadili. Zřejmě teprve až na základě telefonického rozhovoru generálního ředitele vězeňské služby s předsedkyní soudu byli jsme já a občané z veřejnosti přibližně v 9.05 hodin vpuštěni na schody a dále k jednací síni, aniž by dál justiční stráž trvala na odebírání našeho osobního majetku. Hlavní líčení pak bylo vyvoláno přibližně v 9.10 hodin.

V době mezi 8.30 hodin a 9.05 hodin jsem nezaregistroval, že by justiční stráž odebírala mobilní telefony a další osobní věci jiným osobám v budově soudu, které zde byly přítomné a nešlo přitom o návštěvníky mé věci. Videozáznam popsaného excesu je veřejně přístupný na Justičním kanále (http://www.justicetv.cz/excesy/teplice2.htm - "Strach nad Teplicemi").

Z výše uvedeného je zřejmé, že ozbrojená justiční stráž byla zneužita proti útokům na práva a svobody plnoprávných občanů a že pravděpodobnými hlavními organizátorkami tohoto protiprávního jednání jsou předsedkyně ústeckého soudu Tileová a soudkyně Filevová, které měly pokyny justiční stráži vydávat. Zároveň jde o protiprávní jednání samotných konkrétních příslušníků justiční stráže, kteří pokyny k protiprávnímu jednání horlivě plnili.

Za útoky na práva a svobody plnoprávných občanů je nutné považovat pokusy o protiprávní odebírání osobních věcí občanům a omezování jejich osobní svobody tím, že když se nepodrobili protiprávnímu odejmutí svého osobního majetku, byl jim znemožněn přístup k jednací síni, v níž byli povinni se zúčastnit hlavního líčení (má osoba sprostého obžalovaného) a nebo se chtěli hlavního líčení zúčastnit jako veřejnost.

Dalším excesem je (již památný) výrok soudkyně Filevové, který pronesla přímo v průběhu hlavního líčení. Vzhledem k tomu, že i v průběhu hlavního líčení přímo v jednací síni měla opět ozbrojená justiční stráž z vůle této soudkyně zasahovat proti osobnímu majetku přítomných plnoprávných občanů, hodlal jsem na obhajobu občanských práv konstatovat jejich úpravu Ústavou. Aniž by mě ovšem má zákonná soudkyně nechala dokončit větu, skočila mi do řeči výrokem: "Ústava mně momentálně nezajímá!". Je samozřejmé, že tento k ústavě pohrdavý výrok vzbudil nejen pobavení přítomných plnoprávných občanů, ale také jejich oprávněné znechucení nad takovým projevem tzv. nezávislosti soudní moci, resp. jejího absolutního odtržení od reality, právního a ústavního pořádku. Citovaný výrok soudkyně Filevové je bezpochyby zaznamenán i na zvukovém záznamu jednání pořízeném soudem; pokud by došlo k jeho náhodnému vymazání, přináší jej opět Justiční kanál na adrese http://www.justicetv.cz/excesy/teplice2.htm. Krátce poté bylo hlavní líčení odročeno.

Z uvedených skutečností je zřejmé, že předsedkyně soudu Tileová i soudkyně Filevová své postavení zneužily k protiprávním příkazům ozbrojené justiční stráži, která pak omezovala na svobodě pohybu a jednání větší skupinu občanů.

K tomu uvádím, že podle Ústavy i Listiny základních práv a svobod lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon; povinnosti mohou být pak ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Tyto ústavní zásady platí i v budově slavného Okresního soudu v Teplicích, a to i bez ohledu na otevřeně přezíravý vztah k nim ze strany kterékoliv soudní osoby, kterou třeba ústava momentálně nezajímá!

Žádný zákon tedy předsedkyni soudu Tileovou a soudkyni Filevovou neopravňoval k tomu, aby organizovaly odnímání osobního majetku občanům, žádný zákon neupravuje povinnosti občanů odevzdávat svůj osobní majetek při vstupu do budovy slavného teplického soudu a žádný zákon občanům nezakazuje v teplickém justičním paláci držet svoje mobilní telefony a další přístroje a svobodně s nimi disponovat. Pro úplnost dodávám, že držení mobilních telefonů ("aktivních mobilních telefonních aparátů" dle soudkyně Filevové) a dalších přístrojů pořádek v justičních palácích nenarušuje a pokud by např. jejich vyzváněním a jiným provozem k narušení pořádku soudního jednání došlo, tak ani v takovém případě zákon nezmocňuje kteroukoliv soudní osobu k preventivnímu předchozímu(!) zabavování majetku občanů, pouze k pořádkové pokutě nebo vykázání z jednací síně, jak upravují ust. §§ 53 a 54 o. s. ř. nebo § 66 trestního řádu.

Jestliže také zákon o soudech a soudcích výslovně upravuje právo kterékoliv osoby v soudní síni dle jejího uvážení pořizovat zvukový záznam jednání s jedinou podmínkou, kterou je dát toto na vědomí soudkyni, potom se musí kterákoliv soudkyně teplického soudu i jeho předsedkyně chovat tak, aby uplatnění tohoto práva kterémukoliv občanu umožnila, nikoliv jej svévolně a protiprávně znemožňovala! "Výklad" soudkyně Filevové, který učinila v soudní síni, že s ohledem na "ochranu své osobnosti" s pořizováním zvukového záznamu nesouhlasí, je naprostým nesmyslem, neboť soudkyně v soudní síni a v taláru je státním orgánem a veřejným činitelem, nikoliv soukromou osobou, a svým svévolným "výkladem" nemůže popírat platnost a závaznost naprosto jednoznačného znění zákona.

Neobstojí proto výmluvy soudkyně Filevové, kterými své protiprávní jednání odůvodňovala v usnesení č. j. 6 T 189/2005-184 ze dne 19. 12. 2007 o svém nevyloučení pro podjatost, konkrétně pak žonglování s "povinností soudce dbát, aby byla zachována důstojnost a vážnost soudního jednání, s čímž souvisejí i opatření soudce zajišťující nerušený průběh hlavního líčení, a tedy i dohled nad v tomto případě diskutovaném dodržení zákazu mít při sobě v budově soudu, a v v jednací síni samotné především, aktivní mobilní telefonní aparát". Jak je zřejmé, důstojnost a vážnost nejen soudního jednání, ale celého soudu a české justice narušila především ona spolu s předsedkyní soudu, což je mimo jiné předmětem i prověrky soudu Ministerstvem spravedlnosti (z korespondence nejmenovaných náměstků: "dovoluji si Vám postoupit podnět k provedení dohledu u OS Teplice. Shlédl jsem vedle níže přiloženého textu i audiovizuální dokumentaci na http://www.justicetv.cz/excesy/teplice2.htm a musím s politováním konstatovat, že soudci i aparát soudů, krom neznalosti právní úpravy pořizování zvukových a obrazových záznamů v zákoně o soudech a soudcích, dodnes nepřijal ani elementární demokratickou zásadu, že dovoleno je vše, co není zákonem zakázáno. Bohužel, přítomnost veřejnosti, natož pak pokus o objektivní dokumentaci činnosti soudu jsou nikoli ojediněle vnímány jako akt nepřátelství a podle toho je k nim přistupováno, Chápu, že účastníci i veřejnost mohou mít své zájmy, nedostatky, averze atp., ale to neodůvodňuje, aby jim orgán veřejné moci oplácel stejnou měrou, naopak.")

A mimochodem, proč ta hysterie? Vždyť samy justiční paláce jsou prošpikovány kamerami a pod bdělým okem soudního velkého bratra občané a občanky obnažují, resp. musejí obnažovat i třeba intimní detaily svého zdravotního stavu a svých ložnic!

Popsaným jednáním byla znemožňována má osobní účast při hlavním líčení v trestní věci vedené proti mé osobě, a to tím, že pokud bych se v tísni nepodrobil protiprávním útokům proti svým právům, riskoval jsem, že budu odsouzen v nepřítomnosti. Zároveň jsem se v této tísni, způsobené útoky proti mým právům a právům dalších osob, nemohl soustředit před hlavním líčením v trestní věci proti mně vedené.

Je třeba přihlédnout také k tomu, že omezování mé osobní svobody se zdá být v teplickém justičním paláci normou - jak už jsem uvedl v úvodu, ve věci justičního odboru Ministerstva spravedlnosti č.j. 521/2007-PERS-SO/7 je řešen předchozí podobný exces, kdy jsem byl přibližně 30 minut zadržován v budově soudu soudcem Ferencem a justičními ozbrojenci z toho důvodu, že jsem si pořídil fotokopii ze spisu své věci; "vysekat" mi volný průchod ze soudní budovy musela až motorizovaná hlídka státní policie! Blíže viz Justiční kanál http://www.justicetv.cz/excesy/teplice.htm.

Na základě shora uvedených skutečností podávám proto podnět k zahájení trestního řízení proti JUDr. Evě Tilleové, předsedkyni Okresního soudu Teplice, Mgr. Veronice Filevové, soudkyni tamtéž, a proti blíže neurčeným příslušníkům justiční stráže, a to pro podezření ze spáchání trestných činů zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a), b) trestního zákona, útisku podle § 237 trestního zákona, vydírání podle § 235 odst. 1, 2 písm. a), b), c) trestního zákona, a omezování osobní svobody podle § 231 odst. 1 a 3 trestního zákona tím, že

JUDr. Eva Tilleová, předsedkyně Okresního soudu Teplice, a Mgr. Veronika Filevová, soudkyně tamtéž měly vydávat justiční stráži Okresního soudu Teplice pokyny, aby dne 19. 12. 2007 odnímala Luboši Paterovi a dalším občanům mobilní telefony a další přístroje tohoto druhu, a to v rozporu s Ústavou, Listinou základních práv a svobod a dalšími právními předpisy upravujícími jejich pravomoc veřejných činitelů a práva a svobody občanů,

na základě takových pokynů byli Luboš Patera a další občané, kteří se chtěli zúčastnit projednání jeho věci jako veřejnost, ozbrojenou organizovanou skupinou justiční stráže nuceni odevzdávat svůj osobní majetek, trpět omezování své svobody pohybu a jednání, a opomíjet úpravu práv a povinností občanů a soudních osob jako veřejných činitelů Ústavou, Listinou základních práv a svobod a dalšími právními předpisy,

na základě takových pokynů byli Luboš Patera a další občané, kteří odmítli odevzdat svůj osobní majetek, ozbrojenou organizovanou skupinou justiční stráže neoprávněně zadržování přibližně v době od 8.30 hodin do 9.05 hodin a bylo jim bráněno užívat osobní svobody pohybu po veřejné soudní budově k jednací síni.

Pro úplnost dodávám, že zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a), b) trestního zákona spáchá ten veřejný činitel, který v úmyslu způsobit jinému škodu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím zákonu a překročí svou pravomoc. Trestný čin útisku podle § 237 trestního zákona spáchá ten, kdo jiného nutí, zneužívaje jeho tísně nebo závislosti, aby něco konal, opominul nebo trpěl. Trestný čin vydírání podle § 235 odst. 1, 2 písm. a), b), c) trestního zákona spáchá ten, kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl, a spáchá tento čin jako člen organizované skupiny, nejméně se dvěma osobami a se zbraní. Trestný čin omezování osobní svobody podle § 231 odst. 1 a 3 trestního zákona spáchá ten, kdo jinému bez oprávnění brání užívat osobní svobody a spáchá tento čin jako člen organizované skupiny.

--------------------------------------------------

Luboš Patera


Causa Svoboda slova po česku