. JUSTIČNÍ KANÁL

JUSTIČNÍ KANÁL
... sledujte výkon práva v českých zemích ...

Mozaika

Napsali o justici - III, listopad 2007

Ministr spravedlnosti: soudce by neměl být aktivní v občanském sdružení

Pavel Vrcha, soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem

Ke konci loňského roku mne čekalo nemilé překvapení. Zjistil jsem, že v městské části Děčína, kde bydlím, by se mohla stavět nová silnice plnící funkci dálničního přivaděče na nově otevřenou dálnici D 8. Realizací nově navržené varianty, aniž by bylo učiněno oznámení tzv. EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., bych byl dotčen buďto záborem části svého pozemku a v horším případě demolicí domu, který jsem kolaudoval v roce 2003. Znepokojení sousedů a řada dalších (negativních) informací nakonec vyústila v založení (postupně celkem tří) občanských sdružení. Stalo se, že jsem nakonec ve dvou sdruženích začal vykonávat funkci předsedy a místopředsedy. Bylo třeba učinit řadu podání, neboť právě fáze před spuštěním procesu změny územního plánu, je fází značně klíčovou. Snažil jsem se, abych respektoval zákon o soudech a soudcích, na veřejnosti jsem nikde nevystupoval, dokonce jsem v podáních nepoužíval ani svůj akademický titul, pochopitelně jsem se nikde ani nezmiňoval, že jsem soudce. Přesto jistá místní novinářka, aniž by jí zajímala podstata věci (tj. předmětný přivaděč a z toho plynoucí klady či zápory takové stavby představující tranzitní průtah centrem města a dosavadní absence informací ze strany přísl. odpovědných veřejných zástupců), začala zdůrazňovat mou profesi, dotazovala se v této souvislosti na ministerstvo spravedlnosti (zda mohu to či ono) a do novin vkládala slova, která jsem jí měl po telefonu sdělit, ač se tak ve skutečnosti nestalo. Neunikl jsem ani pozornosti jednoho zastupitele Ústeckého kraje, který se na mé aktivity (jako by zde panovala doba před listopadem 1989) dotazoval dokonce přímo předsedy mého "domovského" soudu, aniž by výkon mých občanských práv jakkoliv souvisel s výkonem funkce soudce a aniž by dotčený zastupitel (veřejný činitel) měl jakýkoliv zákonný podklad takto postupovat.

Tak, jako jsem před vstupem do funkcí v občanských sdruženích informoval předsedu svého "domovského" soudu o svých aktivitách, po zveřejnění několika příspěvků v novinách, v nichž bylo neustále zdůrazňováno, že jsem soudcem krajského soudu, informoval jsem o svých dosavadních aktivitách i ministra spravedlnosti. Pan ministr JUDr. Jiří Pospíšil mi odpověděl dopisem ze dne 27.4. 2007, č.j. 153/2007-PERS-SO/2, v němž zaujímá právní názor k otázce, zda soudce může být či nikoliv aktivní v občanských sdruženích. Poněvadž panem ministrem zaujatý právní názor se de facto může dotýkat celé řady jiných soudců, kteří vykonávají funkce v různých občanských (kynologických, mysliveckých, chovatelských, sportovních etc.) sdruženích, považuji za informačně zajímavé, abych své kolegyně a kolegy seznámil s předmětným právním názorem pana ministra. Tak tedy pan ministr spravedlnosti JUDr. Jiří Pospíšil v dopise uvádí:

"Vážený pane doktore,

obrátil jste se na mne se žádostí o posouzení či stanoviska k Vaší účasti v občanských sdruženích, konkrétně v Občanském sdružení…jehož jste místopředsedou a Občanském sdružení… jehož jste dokonce předsedou. Jste přesvědčen, že jednáte především v zájmu ochrany svého vlastnického práva a ochrany životního prostředí a že tudíž můžete vykonávat potřebnou činnost včetně činnosti zástupčí, neboť dle Vašeho právního názoru je to v souladu s ustanovením § 80 odst. 5 zákona o soudech a soudcích, v platném znění.

Na rozdíl od Vašeho stanoviska zastávám rozdílný právní názor na předmětnou věc a pravděpodobně i postavení soudce, který se musí vědomě chovat tak, aby neohrožoval důvěru veřejnosti ve vlastní autoritu, případně v nezávislost a nestrannost soudní moci.

Soudci představují v právnické obci určitou výsadní skupinu, to i znamená, že by měli - mimo jiné i díky požadavkům na ústavně zakotvenou nezávislost a nestrannost, dodržovat přísnější etické normy než příslušníci jiného právnického stavu. Pro soudce tak platí, že na jedné straně, lze říci, žije svůj běžný občanský život, v němž jakoby může činit vše, co zákon nezakazuje, na druhou stranu jako nositel státní moci je oprávněn při výkonu své funkce činit jen to, co mu zákon výslovně umožňuje. Z důvodu veřejného zájmu na kvalitách soudců (tj. nezávislost, nestrannost, důstojnost soudcovské funkce) však zákon o soudech a soudcích reguluje i oblast chování soudce mimo výkon jeho funkce - neboť zákonodárce vychází z předpokladu, že soudcovo jednání v občanském životě ovlivňuje jeho rozhodovací činnost a především důvěru veřejnosti v osobu soudce a jeho autoritu.

Zákon sice soudci výslovně nezakazuje být členem např. občanského sdružení, kvalita tohoto členství však již zákonem regulována je. Znamená to tedy, že soudce by, pokud již je členem určitého sdružení, měl vystupovat pouze jako řadový člen a neměl by již jednat za sdružení na veřejnosti jakožto jeho mluvčí či dokonce představitel. Problematické se jeví i poskytování právních služeb pro sdružení, neboť se soudce vystavuje nebezpečí, že zájmy, které prosazuje, se mohou stát příčinou sporů, ať již mimosoudních či soudních. Soudce by tak byl přímo či nepřímo tzv. vtahován do konfliktních situací, případně řešených jinými soudci, což by mohlo ohrozit důvěru v nezávislost a nestrannost soudcovské funkce.

Domnívám se, že aktivity soudce pro občanské sdružení se vylučují s požadavkem nezávislosti a nestrannosti a soudce by takové aktivity provozovat neměl. Soudce ve svém osobním životě se musí zdržet určitého jednání, byť chrání své osobní, vlastnické zájmy a jedná v dobré víře, pokud se toto jednání jeví jako potencionálně kolidující s požadavky nezávislosti, , nestrannosti a ochrany soudcovské autority a důstojnosti. Ve svém občanském životě musí být obezřetný, vést bezúhonný a střízlivý život.

Chápu Vaši nelehkou situaci, která se Vás bytostně dotýká, nicméně s ohledem na výše uvedení Vám, vážený pane doktore, doporučuji zvážení svých osobních aktivit a jejich uvedení do souladu se zákonem o soudech a soudcích."

vyšlo v časopise Soudce č.6/2007


Ústavní stížnost

Usnesení Ústavního soudu

A někomu to naopak prochází...